Proč Konec srpna? Je to pro mě maximálně magický období v roce, kde se brána zpátky do dětství otevírá doširoka. Významný léto - ať už nenaplněný nebo třeba plný několika "poprvé" - je nemilosrdně za tebou a ty někdy cejtíš první o trochu chladnější vítr z polí. Je sklizeno. I vedra na konci srpna nejsou vedra z července - protože jsou prostě na konci srpna. 30 stupňů hřeje jinak v červenci a úplně jinak na konci srpna. Podvědomě tušíš, že od září na tebe bude svět zase o něco tvrdší, že se toho od tebe čeká zase o trochu víc. Držíš se ještě zuby nehty léta, ale zároveň se koukáš dopředu - na konci srpna není jiná možnost, než vyhlížet podzim. Nad loukama se vznáší nostalgie, léto odchází - dočkáš se ho i za rok? Nebo bylo poslední? Jistota podzimu je osudová, ale ta jistota přináší i naději, že koloběh věcí se nezastaví. Mraky plynou rychleji. Letokruhy v duši se uzavírají vždycky na konci srpna, ne na konci celýho roku...

Mám "Dobu bronzovou" tak moc rád, že jsem se podvědomě možná trochu bál udělat další desku: původně jsem plánoval "Konec srpna" jako 10". Jenže práce na tom rostla a hudba byla krásnější a krásnější, takže vzniklo LP. Role Yoze je u týhle nahrávky naprosto zásadní a mnohem větší, než byla na "Době bronzový". Někdy jsem si sice říkal: "Kam zmizela moje hezká písnička? Co to s ní do prdele udělal?" - ale tenhle proces je přesně to, co vítám. Moje vlastní songy mě v podobě, kterou jim Yoz vtisknul, překvapily. Bylo to nejsvobodnější nahrávání a míchání, jaký jsem kdy v muzice zažil. TAHLE HUDBA hraje / zpívá / rapuje na Konci srpna ve složení Orel, Bene, Palma, Záclona, James P Honey, Gurun Gurun, Štěpán Adámek a Yoz. DĚKUJU. Když tý desce dáte šanci, bude to pro mě hodně znamenat.